STABILITA ROTOROVÉ PŘÍZE

Abstract cze:
Abstrakt: Při rotorovém dopřádání vzniká příze procesem utahování svinuté ploché stužky původně prakticky rovnoběžných vláken. Příspěvek se snaží vytvořit model popisující mechanické vlastnosti utahované stužky tak, aby se jeho vlastnosti co nejvíce blížily skutečné rotorové přízi. To znamená především, že vytvořená struktura by měla být stabilní - nesmí mít tendenci vracet se do původního stavu ploché stužky - a navíc by měla mít obdobné mechanické vlastnosti jako skutečná příze. Model je založen na představě vícevrstvé struktury, ve které během utahování působením vnější osové síly postupně přecházejí jednotlivá vlákna z vnější vrstvy do vrstev vnitřních. Prostředkem k nalezení geometrie vláken v utažené stužce je určení deformační energie vláken (konkrétně energie ohybové, tahové a krutné) a následně minimalizace deformační energie utahovaného útvaru. Přestože je vytvořený model velmi elementární a obsahuje značná zjednodušení, dává zajímavé výsledky, mezi nimiž dominuje existence stabilní válcové struktury, jejíž geometrie (zaplnění, poloměr, sklon vláken) je velmi blízká skutečným přízím. Velmi dobrou shodu vykazují rovněž porovnání tahových křivek modelové a reálné příze.

Abstract eng:
Abstract: Při rotorovém dopřádání vzniká příze procesem utahování svinuté ploché stužky původně prakticky rovnoběžných vláken. Příspěvek se snaží vytvořit model popisující mechanické vlastnosti utahované stužky tak, aby se jeho vlastnosti co nejvíce blížily skutečné rotorové přízi. To znamená především, že vytvořená struktura by měla být stabilní - nesmí mít tendenci vracet se do původního stavu ploché stužky - a navíc by měla mít obdobné mechanické vlastnosti jako skutečná příze. Model je založen na představě vícevrstvé struktury, ve které během utahování působením vnější osové síly postupně přecházejí jednotlivá vlákna z vnější vrstvy do vrstev vnitřních. Prostředkem k nalezení geometrie vláken v utažené stužce je určení deformační energie vláken (konkrétně energie ohybové, tahové a krutné) a následně minimalizace deformační energie utahovaného útvaru. Přestože je vytvořený model velmi elementární a obsahuje značná zjednodušení, dává zajímavé výsledky, mezi nimiž dominuje existence stabilní válcové struktury, jejíž geometrie (zaplnění, poloměr, sklon vláken) je velmi blízká skutečným přízím. Velmi dobrou shodu vykazují rovněž porovnání tahových křivek modelové a reálné příze.

• Export as: BibTeX | MARC | MARCXML | DC | EndNote | NLM | RefWorks
• Add to your basket